Historie
Když dne 1. května 1893 vypukl ve vsi Blížkovicích o 1/2 4. hodině požár, který silným vichrem podporován v malé době tak se rozšířil, že přes 30 stavení zničil, uznalo zdejší obyvatelstvo, že hlavní zásluhu mají dobrovolné sbory hasičské, které se ku pomoci dostavily, o to, že požár, který již hrozných rozměrů nabyl, přece byl omezen. Byly to sbory hasičské z Mor. Budějovic, Hostimi, Prokopova a ze Syrovic. Sborům těm, které s nadlidským namáháním pracovaly, konečně se přece podařilo oheň omezit.
Celé Blížkovice mluvily a děkovaly jen hasičům a mnoho hlasů se ozývalo s otázkou, proč zde není podobný sbor zřízen, ukazujíce na menší obce okolní. I vznikla všeobecná myšlenka, aby se též k tomu pracovalo, aby Blížkovice měly samostatný sbor hasičský. Byla tedy svolána obecními výbory veřejná schůze občanů zdejších do „radnice“, kde o tom rokováno bylo. Když. po delším rokování konečně byla otázka předložena, má-li býti sbor hasičský zde zřízen, bylo od všech jednoznačně usneseno, že„ano“.
Ještě téhož dne byl zvolen zřizující výbor, jemuž bylo uloženo vykonat přípravné práce.
Za městys to byli:
Jan Juříček – nadučitel (zvolen předsedou),
Michal Škárek – starosta
Jan Konvalina – obecní výbor
Za ves byli vybráni:
Vincenc Beyer – lesmistr,
Jan Vedra – starosta
Jan Konvalina – radní
Hned poté bylo započato s přípravnými pracemi. Byly sepsány stanovy sboru, kde se oba obecní výbory zavázaly ze svých prostředků sbor zřídit.
Stanovy byly zaslány c. k. místodržitelství v Brně ke schválení. Schváleny byly 27. července 1893 výnosem č. 25671.
Sbor byl zřízen, ale chyběly peníze. Zřizující výbor se usnesl, aby se v obou obcích konala sbírka.Téměř ve všech domech lidé přispěli a sbírka vynesla přes 100 zlatých.
Sbor se též obrátil na císaře Františka Josefa I. (ten však nevyhověl), některé spořitelny a záložny, hrabata z Moravských Budějovic a Syrovic a okolní obce. Dohromady se sešlo dalších 155 zlatých.
Po shromáždění finančních prostředků následovalo nabírání členů. I když z jedné strany bylo agitováno, aby se lidé za členy nehlásili, přesto byl takový zájem, že musel výbor vybírat jen ty nejschopnější. Vzhledem k velikosti obcí bylo z městyse vybráno 15 členů a ze vsi 33.
Ze sbírky byly pořízeny obleky mužstva, jež ušil místní krejčí František Konvalina.
Na valné hromadě byl zvolen následující výbor:
- starosta -Vincenc Beyer
- místostarosta – Šimon Kavan
- pokladník – Antonín Boudný
- jednatel – Antonín Svoboda
- náčelník – Jan Juříček
- podnáčelníci – Eduard Stehlík, František Bouzar
Stříkačka a ostatní výzbroj byly objednány u firmy R. A. Smekal v Čechách u Olomouce. Jak bylo tenkrát zvykem, konalo se slavnostní svěcení, jehož se zúčastnily sbory z Hostimi a Prokopova, zdejší sbor vojenských vysloužilců a deputace ze Znojma, Moravských Budějovic a Jaroměřic nad Rokytnou.
Do roku 1896 patřil sbor k Německé župě Znojemské a od 1. listopadu téhož roku přestoupil k Moravskobudějovické župě číslo 30 Moravské zemské jednoty. Ke schůzím, školením a různým jiným shromážděním se využívalo místnosti v hostinci Jakuba Deutsche. Činnost sboru se nesoustředila pouze na věci přímo spojené s hasičstvím. Právě naopak. Sbor se staral velkou měrou o kulturní život v obci. Jan Juříček založil hasičskou knihovnu, členové sboru hráli pravidelně od roku 1911 divadlo, pořádali taneční zábavy, hasičské výlety, masopustní lampionové průvody a zábavy, posvícenské zábavy, účastnili se církevních slavností Vzkříšení a Božího těla a jiných kulturních aktivit v obci.
